Neuvěřitelná cesta
Publikováno 10.01.2015 v 21:43 v kategorii Články, přečteno: 195x
Dne 9. 1. 2015 jsme se vydali na dlouho plánovanou neuvěřitelnou cestu do Spojeného království Velké Británie a Severního Irska, já a můj udatný Samvěd, Jakub Hudák. První cestovní setkání proběhlo na pražském Letišti Václava Havla okolo půl šesté odpoledne. Z obou aktérů byla cítit mírná nervozita, ale i natěšenost na nová dobrodružství. Po odbavení velkých zavazadel jsme se oba se svými podpůrnými týmy odebrali na na "poslední večeři". Oba jsme vybrali stylově McDonald's!
U gatu se každý rozloučil se svými rodinnými příslušníky a poté jsme pokračovali k pasové kontrole a prohlídce příručních zavazadel. Po krátkém čekání jsme nastoupili do autobusů, které nás odvezli k našemu fialovo-bílému letadlu AirBus A320 maďarské letecké společnosti Wizzair. Seděli jsme v přední části letadla, já u okna, vedle mě Kuba a vedle něho sympatický Angličan. Vzlet i průběh letu byl v pořádku a posádka se o nás vzorně starala. Dobrodružství na nás čekalo až na samém konci letu. Stejně jako při odletu z Prahy i v Londýně foukal silný vítr, který komplikoval přistání, proto to pěkně házelo a drncalo, ale nakonec jsme zdárně dosedli na půdu Velké Británie, konkrétně na letiště v Lutonu. Po výstupní pasové kontrole jsme si vyzvedli zavazadla a vyšli před letiště. Nyní nastalo dobrodružství číslo 2.
Měli jsme zarezervovaný easyHotel v centru města Luton a v rámci úspor jsme se rozhodli dojít tam pěšky. Po půl kilometru cesty stylem kupředu krok, zpátky jeden dva (silný vítr). Jsme se na radu místního vrátili na letiště a jeli autobusem. Na zastávce jsme potkali sympatického mladého muže, původem s Indie ale žijícího v Anglii, který nám poradil, kde vystoupit a kam jít, takže jsme pak hotel našli velmi snadno. Na hotel jsme dorazili okolo půlnoci, ubytovali se a hned usnuli.
Ráno po check-outu jsme se dopravili hromadnou dopravou zpátky na letiště odkud nám jel autobus do High Wycombe, který se stane na dlouhou dobu naším novým domovem. Po příjezdu do města, jsme došli ke smluvenému ubytovacímu zařízení. Po telefonické domluvě přijel majitel a ubytoval nás.
Tímto končí příběh o neuvěřitelné cestě tam.
Komentáře
Celkem 6 komentářů
smoula 11.01.2015 v 01:15 A ky bude pribeh o "a zase zpatky"? :D
Eros 11.01.2015 v 20:07 No přece až pojedeme domů :)
ťotka Pavlína 12.01.2015 v 10:33 Erdo, Ty jsi úplný Tolkien! Díky moc za podrobné info. Úplně jsem tam byla s Vámi. Jsme rádi, že jsi ok a do školy vstup tou pravou (ne, s tou pravou, to až někdy později!:-). Pa a těšíme se na další blogování...PPB
Barča 12.01.2015 v 15:31 Eros, ty bys měl být spíš spisovatel nebo novinář.Máš to moc hezky napsané, uvidíme jak dlouho ti vydrží psát tak dlouhé články.:-)
"A" 14.01.2015 v 16:01 V Londýně jsem byl minulý rok (od 6.2 - 12.2014). Taky jsme letěli Wizazairem do Lutonu kde jsmebse ubytovali v hotelu ,,Ibis".
Hezky napsané
Eros 19.01.2015 v 15:03 Děkuji za komentář :) Aspoň je vidět, že to není špatný způsob cestování :)